P. Robert Bergman

Můžeme urážet Boha?

7. 10. 2017 15:50
Rubrika: Katechumenát

Nedávno se mi stala zajímavá věc. Dovolil jsem si někoho napomenout. Jednalo se o to, jestli je pro křesťana dobré poslouchání satanistické hudby, či nikoliv – ale to je pro toto zamyšlení vedlejší. A jak jsme si na toto téma s dotyčným psali, položil jsem jednu důležitou otázku: „Co když poslouchání satanistické hudby Boha uráží?“ Na to se mi ozval jeden nezaujatý pozorovatel a vytkl mi, že Bůh přece není žádný ješitný urážlivec. Něco jsme si o tom napsali, ale mě tato otázka leží v mysli dál. Můžeme Boha nějakým naším jednáním urážet?

 

Ano, Bůh je láska, jak píše evangelista Jan, na Ježíšovi také nevidíme, že by byl od někoho přímo uražen. A přisuzovat Bohu naše lidské postoje (zde uraženost) jistě není ten nejlepší přístup. Mnoho se mluví o falešných představách Boha jako policajta, soudce, účetního. Až se mi zdá, že někdy můžeme skončit v opačném extrému.

 

Bůh jako kámoš, Ježíš jako týpek, a oba prostě snesou všechno. Nakonec se s náma stejně smíří, vlastně o nic nejde. Můžeme si dělat co chceme, jak chceme. A to je problém. Protože pro nás přestane být bohem. Přestane být tím, kdo nám říká, co je dobré a že je potřeba to dělat. Přestane být tím, kdo nám říká, co je zlé a že je potřeba se tomu vyhnout.

 

Tím, že k Bohu zaujmeme takový postoj neublížíme Bohu, ale ublížíme sobě. Protože i když si budeme myslet, jak jsme věřící, že věříme v Boží existenci, tak budeme žít bez Boha. Bohy si budeme v lepším případě sami (sami si budeme určovat co je dobré a co ne), v horším případě se naším bohem stane Nepřítel naší spásy tím, že nás zotročí.

 

Můžeme Boha urazit? Myslím, že ne. Přecejen Bůh je láska a na tom nezměníme ani čárku. Ale jsem přesvědčen, že Boha můžeme URÁŽET. Můžeme odporovat jeho lásce k nám (mimochodem hebrejské slovo „satanas“ doslovně přeloženo je „odpůrce“). Můžeme znehodnocovat jeho dary, které nám dal, můžeme se k němu otáčet zády. Můžeme draze zaplacenou svobodu zahodit – a je úplně jedno, jestli tím, že otevřeme svoje srdce satanistické hudbě, drogám, násilí, nevázanému sexu, nebo jiným záležitostem, které všechny mají jednoho společného jmenovatele – Nepřítele naší spásy.

 

Netvrdím, že kdo si poslechne nějakou satanistickou hudbu musí být zavržen, dokonce ani že všichni uživatelé drog budou zavrženi. Neodvažuji se soudit kdo bude a kdo nebude (a za co) zavržen. Ale přesto si myslím, že některé jednání prostě Boha uráží. Nemyslím tím hříchy z lidské křehkosti, když podlehneme nějaké slabosti, nebo když se nám něco nepodaří. Myslím tím to, co uděláme s plným vědomím a svobodou proti Bohu.

 

Podíváme-li se do Písma, najdeme k tomuto tématu také leccos. „Hospodin to viděl. Odvrhl je, uražen skutky svých synů a dcer. Řekl: „Skryji před nimi svou tvář, uvidím, jaký vezmou konec. Je to proradné pokolení, synové bez věrnosti. Popouzeli mě lžibohem k žárlivosti, svými přeludy mě uráželi; já je popudím lžilidem, pobloudilým pronárodem jim urážky splatím.“ (Dt 32,19-21) Nezapomeňme, že je to tentýž Hospodin, v kterého věříme i my, lid Nového Zákona.

 

Ani Ježíš není urážek uchráněn – „Vždyť Kristus neměl zalíbení sám v sobě, nýbrž podle slov Písma: ‚Urážky těch, kdo tě tupí, padly na mne.‘“ (Řím 15,3) Byly to naše urážky a naše hříchy, které na sebe Ježíš vzal a které ho dovedly na kříž. Proto nemůžeme být lhostejní. Nemůžeme říct: „Ježíši, proč bych neposlouchal satanistickou muziku: Sice je to trochu věc tvého nepřítele, který toužil tebe i nás zabít, ale tak určitě ti to zase tolik nevadí. Tak já se z toho třeba vyzpovídám a ty mi to nakonec stejně nějak odpustíš. A bude mezi námi klid.“

 

Na závěr tohoto mého zamyšlení bych rád citoval jedno místo z Písma, které je dost radikální. A mnoha lidem se nelíbí, protože by chtěli sloužit dvěma pánům. Přesto platí.

 

„Nedejte se zapřáhnout do cizího jha spolu s nevěřícími!

Co má společného spravedlnost s nepravostí?

A jaké spolužití světla s temnotou?

Jaký souzvuk Krista s Beliálem?

Jaký podíl věřícího s nevěřícím?

Jaké spojení chrámu Božího s modlami?

My jsme přece chrám Boha živého.

Jak řekl Bůh: ‚Budu přebývat a procházet se mezi nimi, budu jejich Bohem a oni budou mým lidem.‘
A proto ‚vyjděte z jejich středu a oddělte se‘, praví Hospodin

a ‚ničeho nečistého se nedotýkejte, a já vás přijmu‘
a ‚budu vám Otcem a vy budete mými syny a dcerami,

praví Hospodin zástupů‘.“

(2 Kor 6,14-18)

 

Kéž najdeme sílu, zříci se všeho, co nás odděluje od Krista.

Kéž Krista neurážíme, ale následujeme.

Kéž někdy dokážeme být radikální v lásce ke Kristu.

 

 

Sdílet

Komentáře

petisek Nedávno jsem o tomtéž tématu také přemýšlel a dospěl jsem ke stejnému: Bohu nelze urazit, ale uážet ho ano. Díky za trefnou úvahu.

meloun Velmi podnětné. Takže jestli tomu dobře rozumím, tak nemůžeme Boha urazit stoprocentně, definitivně. Urážet je tedy menší míra toho, co je urazit?

rob Urážet je něco jako ubližovat, urazit je něco jako ublížit. Možná ani ne tak menší míra, jako spíš to, že ubližovat klade důraz na to, co děláme my, ublížit na to, jakou vlastnost má Bůh.

meloun Nemyslím si, že "ubližovat" a "ublížit" mají takový rozdíl, jak píšeš, protože ho za prvé nevidím a za druhé bohužel nerozumím, co chceš říct. Ale nutno podotknout, že já myslím jazykově (deformace, tak se prosím nezlob;-)), zatímco Ty myslíš teologicky... Já si totiž myslím, že rozdíl v těch dvou variantách jak u urazit, urážet a ublížit, ubližovat je hlavně v dokonavosti (vidu), tj. je-li děj dokonán. Otázka: co kdybych to vyjádřila takto: Boha můžeme urážet, možná i (jen jednou) urazit, ale on se neurazí. Slyší, vidí, vnímá, dotýká se ho to, ale nepřijde do stavu uraženosti. Dá se to tak chápat, nebo máš na mysli ještě něco jinýho?

(proč mě to tak zajímá? protože jsme ve škole nadhodili otázku vidu a jeho užitečnosti a tady se zdá, že vid slouží k vysvětlení teologické otázky:-))

rob Přesně tak by se to dalo taky vnímat :) Inu teologie je někdy snazší než vidy ;)

meloun no to je, díky, já to už asi chápu. Teď jsem narazila na další podobně formulovanou větu a docela mě celá tahleta problematika zaujala ;-)

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Autor blogu Grafická šablona Nuvio