Občas se nám přihodí, že věci nejsou podle našich představ. Pak nás může zaujmout příběh apoštola Petra, který jsme slyšeli v evangeliu.
„(Jednou) stál Ježíš u Genezaretského jezera, lidé se na něho tlačili, aby slyšeli Boží slovo. Tu spatřil u břehu stát dvě lodě. Rybáři z nich vystoupili a prali sítě. Vstoupil na jednu z těch lodí, která patřila Šimonovi, a požádal ho, aby trochu odrazil od břehu. Posadil se a z lodi učil zástupy. Když přestal mluvit, řekl Šimonovi: „Zajeď na hlubinu a spusťte sítě k lovení!“ Šimon mu odpověděl: „Mistře, celou noc jsme se lopotili, a nic jsme nechytili. Ale na tvé slovo spustím sítě.“ Když to udělali, zahrnuli veliké množství ryb, že se jim sítě téměř trhaly. Dali znamení společníkům v druhé lodi, aby jim přišli na pomoc, a ti přijeli. Naplnili obě lodě, až se potápěly. Když to Šimon Petr viděl, padl Ježíšovi k nohám a řekl: „Pane, odejdi ode mě: jsem člověk hříšný!“ Zmocnil se ho totiž úžas – a také všech jeho společníků – nad tím lovem ryb, které chytili; stejně i Zebedeových synů Jakuba a Jana, kteří byli Šimonovými druhy. Ježíš řekl Šimonovi: „Neboj se! Od nynějška budeš lovit lidi.“ Přirazili s loďmi k zemi, nechali všeho a šli za ním.“ (Lk 5,1-11)
Za to dopoledne se Petrovi jeho představy nabořily hned pětkrát.
1. Petr s ostatními celou noc chytali ryby a nic nechytili. Takhle si to asi nepředstavoval (jinak by se v noci v klidu místo zbytečné námahy vyspal). Nikdo asi nepočítá s tím, že se mu nevyvede práce, do které se pouští. I když ti rybáři chytali ryby pravidelně (bylo to jejich povolání) a uměli to – občas se stalo, že byl úlovek malý nebo žádný.
2. Potom, když pral sítě, tak si k němu sedl Ježíš. S tím asi taky moc nepočítal. Možná chtěl jen doprat sítě a jít se v klidu domů po probdělé noci vyspat. Nepochybně byl unavený a možná neměl po takové noci ani dobrou náladu. A teď sedí na lodi s Ježíšem a poslouchá Ježíšovo kázání.
3. Do třetice mu Ježíš řekne: „Zajeď na hlubinu a spusťte sítě k lovení!“ Ve dne nikdo ryby na Genezaretském jezeře nelovil. A nějaký učitel, rabín, dneska bychom řekli teolog, začne Petra, profesionálního rybáře, učit rybolovu. To určitě nebylo podle Petrových představ. Přesto však ty vyprané sítě spustil.
4. Po zázračném rybolovu Petr pozná, že Ježíš je mimořádný učitel a v pokoře ho prosí, ať od něj odejde. A Ježíš místo aby řekl: „Tak jo, najdu si někoho zbožnějšího/svatějšího/lepšího,“ od Petra neodejde. Naopak. Naboří Petrovi představu, že Bůh vchází jen k těm dokonalým, a zůstane u něho – nedokonalého člověka.
5. A poslední: myslím, že Petr si ještě ráno toto dne myslel, že se vyspí a večer znovu vyjede lovit ryby a že tentokrát bude mít větší štěstí. A setkání s Ježíšem mu změnilo nejen večer, ale celý zbytek života. Místo lovení ryb se stal „rybářem lidí“.
To, že věci nevycházejí přesně podle našich představ, ještě neznamená, že je všechno úplně špatně… :)
Díky moc za tento článek:-)
Rádo se stalo, Luci... :)
Moc pěkné zamyšlení, otče, děkuji za něj! Díky němu jsem si připoměla, jak je důležitá trpělivost a pokora, že vše potřebné k životu nemůžeme mít hned, a že Pán nám to nejlepší dá v pravý čas. A pokud se něco nepodařilo v určitý čas, později se totéž za obdobných podmínek může s Boží pomocí výborně podařit.
Jo, o tom je život.
A jsem nesmírně vděčná, že Bůh-láska je se mnou je i když já chybuji, jsem zmatená a vede mě i když si myslím, že jsem na konci cesty. Ne lidé, ale Bůh je počátkem, průvodcem a znalcem i konečným cílem našich životů. Díky
až na to, že právě v tom okamžiku nabourávání člověk těžko uvěří, že to špatně nemusí být a stejně propadá smutku... pokud to ale dokážete, tak máte můj obdiv. Ovšem musím uznat, že i malé světlíčko, které brzy zhasne (třeba takový článek o nabourávání představ), mně právě povzbudilo;-)
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.