P. Robert Bergman

Mez31A - Mluví, ale nejednají.

30. 10. 2011 22:51
Rubrika: Promluvy

Nedávno jsem byl přemlouván, abych napsal sem na signály zase nějaký nový článek. Jenže mám teď spoustu práce, a psát články prostě nestíhám. Jeden článek sice připravuju (o adventu), ale ten ještě není ani hotový a ani aktuální. Hájil jsem se tím, že píšu pořád něco: připravuju kázání, katechumenát, přednášky na gymnázium, odpovídám na maily... Tak prý sem mám dát kázání. Je fakt, že takhle už to rozesílám několika lidem, tak jsem o tom popřemýšlel a řekl jsem si, že to zkusím. Trochu mám obavy, protože mezi mluveným a psaným slovem je veliký rozdíl – a skutečná promluva vypadá většinou úplně jinak. Nakonec jsem souhlasil, a uvidíme, co z toho vzejde :) Jo, a protože je to jen podklad, tak tam můžou být překlepy, chyby, mluvnické i pravopisné...

 

EVANGELIUM Mt 23,1-12
Ježíš mluvil k zástupům i ke svým učedníkům:
"Na Mojžíšův stolec zasedli učitelé Zákona a farizeové. Dělejte a zachovávejte všechno, co vám řeknou, ale podle jejich skutků nejednejte, neboť mluví, ale nejednají. Svazují těžká a neúnosná břemena a vkládají je lidem na ramena, ale sami se jich nechtějí dotknout ani prstem. Všechny své skutky dělají jen proto, aby se ukázali před lidmi. Dávají si zhotovovat zvlášť široké modlitební řemínky a zvlášť velké střapce na šatech, mají rádi čestná místa na hostinách a přední sedadla v synagógách, mají rádi pozdravy na ulicích a když jim lidé říkají 'Mistře'.
Vy však si nedávejte říkat 'mistr', jenom jeden je váš Mistr, a vy všichni jste bratři. A nikomu na zemi nedávejte jméno 'otec', jenom jeden je váš Otec, a ten je v nebi. Ani si nedávejte říkat 'učitel', jenom jeden je váš Učitel - Kristus.
Kdo je mezi vámi největší, ať je vaším služebníkem. Kdo se povyšuje, bude ponížen, a kdo se ponižuje, bude povýšen."

 

 

31. neděle v mezidobí

 

Mluví, ale nejednají. Jsem velmi vděčný za tato Ježíšova kritická slova. Možná se mi povede vysvětlit proč :)

 

Mnoho lidí si láme hlavu, jak je to s těmi osloveními – Mistr, Otec, Učitel. Myslí si, že tady Ježíš mluví k představeným tehdejší židovské obce – nebo chcete-li k představeným církevního společenství. Jsou lidi, kteří ukazují prstem na kněze a říkají: „Podívejte – Ježíš říkal, že si nemáme nechat říkat „otče“ a duchovním se tak říká... Jak ti katolíci ignorují Bibli...“ A vůbec netuší, že toto oslovení poprvé použil sv. Pavel v 1 Kor. a myslel ho jako otcovství ve víře... Ale nezůstávejme jen u kněží – Mistrů máme plné továrny a sportovní stadiony (dokonce mistři světa), otců – tátů spousty, a učitelů by se tu taky pár našlo. Tak to máme přejmenovat tyto tři role? Nebo jde Ježíšovi o něco jiného?

 

Když se pozorně podíváme na Ježíšova slova, tak z toho můžeme vytáhnout tři výzvy, které nám při letmém čtení mohou uniknout... Ježíš říká: Jenom jeden je váš Mistr. Jenom jeden je váš Otec. Jenom jeden je váš Učitel.

 

No to samozřejmě víme, kdo by to z křesťanů nevěděl... :) Mluvíme o tom, že Bůh je jediný, modlíme se „Otče náš“, vnímáme, že Bůh je ten, kdo nás může naučit dobře žít... Ale neplatí i o nás ta slova: Mluví, ale nejednají?

 

Jak snadné je říct: Bůh je Otec, ale žijeme podle toho? Žijeme jako synové a dcery Boha, který nás nade všechno miluje?

Jak snadné je říct: Bůh je Mistr, ale jednáme vždy podle toho, co po nás Bůh chce, nebo nechce?

Jak snadné je říct: Bůh je Učitel, ale učíme se od Boha? Nasloucháme mu?

Já si myslím, že to je základní problém víry – mluvit, ale nejednat podle toho.

 

A Ježíš to ukazuje na učitelích zákona – protože na druhých to jde vždycky lépe vidět – a zvlášť na představených. Podívejte se na politiku – kolik tam vidíme lží, podvůdků a manipulací – ale když budeme pravdiví, tak musíme říct, že ani u nás není zdaleka všechno v pořádku. A my, přestože nejsme politici, tak nejsme dokonalí, ani svatí, a kolikrát ani slušní...

 

Ježíš nám představuje Boha, jako toho, kdo dokáže být dobrým Otcem. Otcem, kterého zajímáme, který je připraven se i o nás starat. Dobrý rodič chce dát dítěti všechno, co má (a kolikrát i to, co nemá) – a Bůh nám to stále dokazuje. Je stále připraven – kdykoliv se na něj obrátíme, tak tu je a je tu pro nás, má na nás čas, záleží mu na nás. Má radost, když my máme radost, prožívá s námi naše těžkosti a bolesti, stále a stále před nás klade naději, na kterou můžeme odpovídat naší vírou...

 

Ježíš nám představuje Boha jako Mistra, který dokáže „vést“, řídit celý svět. Který se na náš život dívá s určitým nadhledem a dokáže naplňovat celé naše společenství.

 

Ježíš nám představuje Boha jako Učitele – jako toho, kdo ví. Bůh zná naše srdce, ví o našich slabinách i o našich obdarováních. A jedině v Božím plánu najdeme své místo, zde na zemi, tak, že se nejen nerozbijeme o naše limity a slabosti, ale že je Bůh použije pro naše dobro a pro dobro druhých.

 

A my, přestože věříme v Boha, nějak známe Ježíše, tak někdy žijeme, jako bychom neměli tohoto Mistra, Otce a Učitele. Mluvíme, ale nejednáme. Nejsme pravdiví, a nejsme přesvědčiví.

 

Tato Ježíšova slova jsou pro mě pevnou zárukou, že křesťanství a víra není jen teorie, laciné fráze a prázdná slova.

Zárukou, že víra a život s Bohem je pro konkrétní a praktický život, a že se o Boha můžeme opřít. Protože Bůh nelže. Vidíme to na Ježíšovi – a na mnohých křesťanech – oni žili tak, jak mluvili, a jejich příklady nás přitahují. A ptáme se – Bůh se projevoval v Ježíšově životě – co mám dělat, aby se projevoval i v mém životě?  Ježíš s Bohem prošel i smrt a byl vzkříšen – Jak mám žít, aby ani v mém životě nevládla smrt? Ježíš dokázal unést nenávist a zlobu tohoto světa, co mám dělat, abych ani já nezahořkl, nerezignoval, nebo nesplynul se zlem tohoto světa?

 

A odpověď? Jen jeden je váš mistr, jeden je váš Otec, jeden je váš Učitel...

 

A ještě jeden takový malý detail na závěr – Ježíš když něco řekl, tak to stálo za to :)

Vy všichni jste bratři (můžeme si doplnit a sestry). Těžko budeme vnímat druhé lidi jako bratry a sestry, když nebudeme vnímat Boha jako dobrého Otce, který má rád všechny svoje děti. A naopak – těžko budeme vnímat Boha jako otce, který nás má rád i přes všechny naše slabosti a hříchy, když nebudeme k druhým lidem přistupovat jako ke svým duchovním sourozencům – jako k bratřím a sestrám... Cesta k Bohu vede přes naše bližní a cesta k bližním vede přes našeho Boha, Otce, Mistra a Učitele.

 

Sdílet

Komentáře

ivetkaš otče, díky, nádherná promluva :-)

brambuuurka Díky! :) Ach, ti bližní... Bože, dej nám tvoji laskavost, tvé milosrdentství, tvou moudrost, abychom věděli, jak se stavět k těm, kteří se nám zprvu jeví, jako by k nim bylo možno zaujmout jen postoj ignorace. Dej nám tvoji sílu milovat VŠECHNY své bratry a sestry, především ty, kteří procházejí nějakým hlubším duchovním bojem. Nedopusť, abychom podlehli Satanovi, který je často mnohem hbitější ve svém jednání než my sami. Maria, Matko Zmrtvýchvstalého a Matko církve, oroduj za nás!

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Autor blogu Grafická šablona Nuvio